Kapitola 20

Oproštění od učení a bezstarostnost

绝学无忧。唯之与阿,相去几何?善之与恶,相去若何?人之所畏,不可不畏。荒兮其未央哉!
众人熙熙,如享太牢,如春登台。我独泊兮其未兆,如婴儿之未孩;累累兮若无所归。
众人皆有余,而我独若遗。我愚人之心也哉!沌沌兮!
俗人昭昭,我独昏昏。俗人察察,我独闷闷。澹兮其若海,飂兮若无止。
众人皆有以,而我独顽且鄙。我独异于人,而贵食母。
Oproštění od učení přináší bezstarostnost. Jaký je rozdíl mezi souhlasem a nesouhlasem? Jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem? Čeho se lidé bojí, toho se nelze nebát. Ó, jak pustá a nekonečná je tato cesta! Dav lidí je veselý, jako by hostil velký obřad, jako by na jaře vystoupil na terasu. Já sám jsem klidný a nejevený, jako nemluvně, které se ještě neusmálo; jsem unavený a bez domova. Dav má všeho dost, já sám jsem jako opuštěný. Mám srdce hlupáka – jak zmatené! Světští lidé jsou jasní a bystří, já sám jsem temný a zamlžený. Světští lidé jsou pronikaví, já sám jsem zamlklý a tupý. Jsem klidný jako moře, jsem neustále v pohybu jako vítr. Všichni mají svůj účel, jen já jsem tvrdohlavý a prostý. Jen já se liším od ostatních, neboť si vážím Matky, která živí.

Hluboká reflexe

O čem je tato kapitola?

Kapitola ukazuje rozdíl mezi cestou světa, plnou učení, rozlišování a shonu, a cestou Tao, která je klidná, prostá a bezstarostná. Moudrý se odlišuje tím, že se nevázne v dualitách a zbytečných znalostech, ale spočívá v prvotní jednotě.

Jak se to týká mě?

Často se cítím pod tlakem společenských očekávání a potřeby neustále se učit a soutěžit. Tato kapitola mě učí, že pravá svoboda je v opuštění tohoto shonu a v nalezení klidu v jednoduchosti bytí, i když to ostatní nechápou.

Co mám dnes dělat?

Dnes si udělám čas na tiché rozjímání, během kterého se zřeknu všech hodnocení (dobré/špatné) a jen pozoruji svůj dech, jako bych byl nemluvně, bez úsudku.

Související kapitoly

Moje reflexe

Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?

Zeptejte se Laotzu na tuto kapitolu Celý chat →