Kapitola 52

Počátek světa

天下有始,以为天下母。既得其母,以知其子;既知其子,复守其母,没身不殆。
塞其兑,闭其门,终身不勤。开其兑,济其事,终身不救。
见小曰明,守柔曰强。用其光,复归其明,无遗身殃,是为习常。
Svět má počátek, jenž je jeho matkou. Kdo pozná matku, pozná i její děti. Kdo pozná děti a střeží matku, nezhyne do konce života. Zavři ústa, zavři brány, a budeš bez starostí až do smrti. Otevři ústa, zasahuj do věcí, a nebudeš zachráněn do konce života. Vidět malé je pravé vidění, držet se měkkého je pravá síla. Užívej své světlo, ale vrať se ke svému jasnému zření. Neuváděj se do neštěstí – to je následování Věčného.

Hluboká reflexe

O čem je tato kapitola?

Tato kapitola učí, že vše má svůj původ, svou ‚matku‘. Kdo pochopí tento prvotní zdroj, porozumí i všemu, co z něj vychází. Klíčem je navrátit se k podstatě, být nenápadný, jemný a střežit svou vnitřní bránu – nenechat se unášet vnějšími podněty.

Jak se to týká mě?

V každodenním shonu často zapomínám na svůj vnitřní střed. Tato kapitola mi připomíná, že mám-li žít v klidu a souladu, musím se nejprve spojit se svým vlastním ‚počátkem‘ – svou podstatou, intuicí, tichem uvnitř. Když se odtud odtrhnu, ztrácím se v povrchních starostech.

Co mám dnes dělat?

Dnes si několikrát vědomě zavřu oči, ztiším se a na chvíli se soustředím pouze na svůj dech – jako bych zavíral ‚ústa a brány‘ svých smyslů. Všimnu si, co se v tom tichu objeví.

Související kapitoly

Moje reflexe

Co vás tato kapitola inspiruje? Jak to uplatníte?

Zeptejte se Laotzu na tuto kapitolu Celý chat →